Víte, že ...

Je všeobecně známo, že pro zdraví člověka má velký význam mikroflóra, která fyziologicky kolonizuje tlusté střevo. Jednak tím, že aktivně přispívá k řádnému průběhu metabolických procesů ve střevě, jednak jako bariéra bránící usazení patogenních bakterií. K tomu, aby se kolonizující bakterie v koloně dlouhodobě udržely, potřebují vhodné živiny, z nichž většina pochází z potravy, která je ale nemusí vždy obsahovat v množství nebo formě, pro metabolizmus bakterií nejvhodnější. Z těchto základních skutečností vychází moderní představa o možnostech ovlivňovat složení a aktivitu střevní mikroflóry dietou, přesněji jejím obohacením probiotiky a prebiotiky.

V čem vlastně spočívá probiotický účinek bakterií? V tom, že podporují růst zdraví prospěšných bakterií a potlačují pomnožení mikroorganismů způsobujících onemocnění v našem zažívacím traktu. Střevní stěna je obrovský ekosystém, kde žijí v rovnováze nebo nerovnováze mikroorganismy patogenní a naopak ty příznivé. Když převažují patogenní, je to zátěž pro imunitní systém. Pokud převažují probiotické, vytváří se bariéra proti vstupu patogenů do organismu. Aby však mohly opravdu zlepšit imunitu, musí dojít k osídlení střeva a k tomu je zapotřebí prebiotikum, tedy vláknina. Bakterie, které chrání organismus, jsou obsaženy v jogurtech i jiných zakysaných mléčných výrobcích.